Únorové zážitky 2019

Opět se má hlavinka rozhodla sem sepsat pár zážitků. Únor nás za pár dní opět opustí a setkáme se s ním až za rok, no a já se rozhodla se podělit o své zážitky za únor roku 2019.

 

Na začátku měsíce, jsem s kamarádkou navštívila jednu místní kavárnu. Udělaly jsme si takové příjemné odpoledne a daly si dobrou kávu a užívaly si příjemnou atmosféru kavárny. Posezení u maličkatého stolku, s jednou lampičkou by bylo, podle mého, nejlepší prostředí pro poklidnou četbu s šálkem vynikající kávy.

Další zážitek, který pro mne znamená mnoho, je, když jsme já, můj bráška a mamka, vydali na dlouhou procházku jedno teplé, sobotní odpoledne. Procházeli jsme se asi hodinu a půl, došli jsme tak akorát na oběd k jedné pizzérce, kde jsme se také usadili a dali si pořádný oběd. Cesta zpátky utekla jako voda. Byli jsme všichni příjemně unavení a spali jako mimina.

 

 

 Jako poslední zážitek bych tady chtěla zmínit návštěvu lyžařského areálu? Mohu-li to tak nazývat. Babička s dědou vzali mě i brášku a jeli jsme lyžovat na Kohútku. Teda, bráška lyžoval, já jsme se s dědou a babičkou procházela po okolí. Navštívili jsme hranice se Slovenskem a chatu Portáš. Zledovatělá cesta nám moc nelichotila, děda i několikrát upadl na pořádné vrstvě lesklého, hladkého ledu. Naštěstí to nebylo horší než pár modřin na pozadí. Čerstvý horský vzduch nám ale naopak velice lichotil. Člověk se tam cítí volný jako pták a nemusí mít ani křídla.

Za mě byl únor jeden z těch dobrých měsíců,snad nebude poslední.